Snižování dopadů nefunkčnosti kritických prvků železniční dopravy

SP2015/140

Novotný Petr Ing., Ph.D.

01. 01. 2015 - 31. 12. 2015

1. Zdůvodnění aktuálnosti řešení problematiky Přeprava osob v železniční dopravě má nejen v České republice, ale i v Evropě, dlouhodobou tradici. V druhé polovině dvacátého století došlo na nynějším území České republiky k rychlému nárůstu objemu přepravy cestujících v dalších odvětvích, a to především v oblasti silniční a letecké dopravy [1]. I přes tento fakt v posledních letech opět dochází u osobní železniční přepravy k stálému meziročnímu nárůstu přepravních výkonů [1,2]. Hlavním úkolem železniční dopravy je plnění funkce kvalitních a rychlých páteřních linek, na které navazují další způsoby dopravy [2]. V České republice došlo v uplynulých letech k výraznému zlepšení nabídky poskytovaných přepravních služeb dálkové osobní přepravy [2]. Z hlediska nastavení systému určování kritické infrastruktury [12] je železniční doprava zařazena jako odvětví kritické infrastruktury již na evropské úrovni [3,4,5]. Obdobně je zařazena železniční doprava do systému kritické infrastruktury i v České republice [6]. Stěžejní dokument v oblasti ochrany obyvatelstva, tj. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [7], poukazuje mimo jiné mezi strategickými prioritami na nutnost zvyšování odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury. Obdobně koncepce [7] zmiňuje záměr širšího zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události. V oblasti zvyšování odolnosti a ochrany kritické infrastruktury v železniční dopravě by měl být kladen hlavní důraz na právě na aktivitu subjektů, které se podílejí na zajišťování osobní železniční přepravy. Narušení funkčnosti kritických prvků osobní železniční přepravy může mít rozsáhlé následky. Taková narušení nejsou u osobní železniční přepravy nikterak výjimečná [8,9,10]. Důvodem nefunkčnosti osobní železniční přepravy mohou být jak události naturogenního, tak i antropogenního charakteru. Zapříčinění událostí vedoucích např. k dlouhodobému stání vlakové soupravy v místech odlehlých mimo stanice bylo již v minulosti následkem mnoha událostí. Jako příklady lze uvést blackout v Itálii (2003), sněhovou kalamitu v Anglii (2010) nebo ledovku v České republice (2014). Narušení funkčnosti osobní železniční přepravy může postihovat desetitisíce osob, které např. uvíznou ve vlakových soupravách. Problematika návrhu opatření zmírnění výpadku funkčnosti prvku osobní železniční přepravy není v současné době v podmínkách České republiky řešena. Z hlediska přepravovaných osob se jedná zejména o zajištění opatření vyplývající z oblasti ochrany obyvatelstva [11], např. informování, evakuace, nouzové přežití, apod. Následný návrh opatření pro zmírnění dopadů nefunkčnosti prvků osobní železniční přepravy je navržen k praktickému využití nejen pro samotné provozovatele osobní železniční přepravy (jednotlivé přepravce), avšak primárně pro provozovatele železniční dopravní cesty (Správa železniční dopravní cesty, státní organizace), který zaslal stanovisko o využití praktického výsledku tohoto projektu (viz příloha č. 3) a který ji může dále vhodně distribuovat všem zainteresovaným přepravcům. 2. Předmět výzkumu Předmětnou oblastí navrhovaného výzkumného projektu, jež umožňuje zvýšení a podpoření vědecké činnosti řešitelského týmu, je: - posouzení kritičnosti železniční infrastruktury a posouzení vzájemné závislosti prvků v oblasti železniční dopravy, - posouzení vnitřních a vnějších rizik narušení funkce prvků osobní železniční přepravy a - návrh opatření pro zmírnění dopadů nefunkčnosti prvků osobní železniční přepravy. V rámci výzkumného projektu bude provedena analýza kritičnosti železniční infrastruktury a posouzení vzájemné závislosti prvků osobní železniční přepravy. Dále budou posouzena vnitřní a vnější rizika narušení funkce prvků osobní železniční přepravy a následně bude zpracována analýza rizik identifikovaných v rámci procesu posuzování rizik. Zároveň bude provedena komparace výsledků posouzení rizik a případové studie výpadku vybraného prvku v kritickém úseku železniční dopravy. Stěžejní závěry budou implementovány do návrhové části zaměřené na zmírnění dopadů nefunkčnosti vybraných prvku osobní železniční přepravy. 3. Složení a opodstatnění řešitelského týmu Řešitelský tým projektu je složen z pěti členů, přičemž čtyři z nich jsou studenti doktorského a magisterského studia, a pátým členem řešitelského týmu je školitel odpovědného řešitele projektu, doc. Ing. David Řehák, Ph.D., který se v rámci své vědecké i publikační činnosti zabývá mimo jiné také problematikou kritické infrastruktury a ochrany obyvatelstva. Odpovědný řešitel projektu Ing. Petr Novotný zajišťuje usměrnění projektu pro podporu výzkumu v oblasti kritické infrastruktury a výstupy z projektu budou užity při tvorbě vlastní disertační práce. Zároveň byl již v minulosti odpovědným řešitelem projektu s identifikačním číslem SP2014/108 s názvem „Nastavení východisek určování regionální kritické infrastruktury a přispění ke zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury kraje“. Předkládaný projekt nepřímo navazuje na problematiku řešenou v rámci projektu s identifikačním číslem SP2014/108. Člen řešitelského týmu Ing. Jiří Markuci je do týmu zařazen na základě zkušeností s řešením projektu s identifikačním kódem SP2014/108 s názvem „Nastavení východisek určování regionální kritické infrastruktury a přispění ke zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury kraje“, dále projektu s identifikačním kódem SP2013/152 s názvem „Vymezení kritérií a jejich implementace při určování kritičnosti prvků dopravní infrastruktury a tématem jím zpracovávané diplomové práce s názvem „Určování synergického účinku národní kritické infrastruktury“. Vybrané výstupy navrhovaného projektu budou taktéž využity při tvorbě vlastní disertační práce. Další členkou je Bc. Simona Slivková, která byla do týmu přiřazena především na základě jejích dosavadních výborných studijních výsledků a aktivit spojených s problematikou kritické infrastruktury. V současné době zároveň zpracovává diplomovou práci, jejíž zaměření se týká kritické infrastruktury v oblasti železnice. Pátým členem řešitelského týmu je Bc. Johana Tašlová, která je do týmu zařazena na základě zkušeností řešení problematiky oblasti ochrany obyvatelstva a zároveň i téma její diplomové práce je zaměřeno na tuto oblast. Zapojení členů řešitelského týmu v průběhu řešení projektu je detailně rozvedeno pro příslušné měsíce roku 2015 v přiloženém harmonogramu prováděných činností projektu (viz příloha č. 1). Reference: [1] Český statistický úřad [online]. 2014, [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz [2] Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 [online]. Praha: Ministerstvo dopravy, 2013, 87 s. [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/099AB8C6-3DD2-4621-9E83-FA26B84B4A24/0/DP1420verze15_01_2013.pdf [3] Zelená kniha o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury [online]. Brusel: Komise evropských společenství, 2005 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0576cs01.pdf [4] SDĚLENÍ KOMISE o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury [online]. Brusel: Komise evropských společenství, 2006 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0786:FIN:CS:PDF [5] Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ [6] Nařízení vlády č. 432 ze dne 22. prosince 2010 o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění. [7] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2013 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: www.hzscr.cz/soubor/koncepce-oob-2014-2020-2030-pdf.aspx [8] Winter Resilience in Transport: an assessment of the case for additional investment [online]. London, Great Minster House, 2011. Avaible at: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/4557/an-assessment-of-the-case-for-additional-investment.pdf [9] Power Blackouts Risks: Emerging Risk Initiative – Position Paper [online]. Amsterdam, CRO Forum, 2011. Available at: https://www.allianz.com/v_1339677769000/media/responsibility/documents/position_paper_power_blackout_risks.pdf [10] Česká televize 1996 - 2014. Led jako horké téma sociálních sítí [online]. 2.12.2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/294223-led-jako-horke-tema-socialnich-siti/ [11] Zákon č. 239 ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění. [12] Good Practise Manual for CIP Policies [online]. The Netherlands: JA Delft – TNO, 2011 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.tno.nl/recipereport Více informací viz příloha č. 2.

prof. Ing. David Řehák, Ph.D.
Ing. Petr Novotný, Ph.D.
Ing. Jiří Markuci
Ing. Simona Jemelková, Ph.D.
Ing. Johana Mácová

Specifikace výstupu výzkumu (cíl projektu):
Hlavním cílem projektu je návrh opatření pro zmírnění následků narušení funkce osobní železniční přepravy.
Hlavního cíle bude dosaženo naplněním dílčích cílů projektu:
1) Posouzení kritičnosti úseků osobní železniční dopravy.
2) Posouzení vnitřních a vnějších rizik narušení funkce prvků osobní železniční přepravy.
3) Návrh opatření pro zmírnění dopadů nefunkčnosti prvků osobní železniční dopravy.

Více viz příloha č.2.